Přijatelná strava

 

Jaká strava či výživa je pro náš organismus přijatelná, když si na jedné straně chceme užít příjemné pocity spojené s jídlem a na straně druhé bychom si rádi neškodili a měli své zdraví, kondici, případně „krásu“ pod kontrolou.

 

Kde nalézt ten správný kompromis??

 

A komu věřit? Existuje spousta teorií a všechny se tváří, že mají pravdu!

 

Pokusím se v krátkosti a jednoduše nastínit možnosti člověka, který se chce vyhnout dogmatickým přístupům, přesto by rád své zdraví (a tím i svoji budoucnost) pozitivně ovlivňoval a který je prozatím relativně zdráv.

 

1, Střídmě z pestrého stolu – to bývalo kdysi heslo známého českého dietologa RNDr. Petra Fořta, Csc. Jako doktor přírodních věd a zároveň sportovní dietolog měl k dispozici ohromné množství informací, studií z celého světa i praktických zkušeností, kterými se navíc sám úspěšně řídil. Prakticky tohle motto znamená, že bychom si měli dopřávat takový „pestrý“rozsah potravin, aby naše strava obsahovala co nejvíce položek, aby tělo nestrádalo. (VitamínůMinerálů, stopových prvků, enzymů, bílkovin, uhlovodanů, tuků atd atd) . Avšak střídmě, bez přejídání, protože nadměrné množství potravy organismus zatěžuje, vysiluje jeho biochemii a v delším časovém horizontu snižuje možnost obranyschopnosti, zvyšuje toxickou zátěž apod.

 

2, Základní suroviny – ohromný význam pro dlouhodobou vitalitu a svěžest těla i ducha má používání především a pokud možno základních surovin pro přípravu stravy. Čím častěji to lze, tím lépe. Musíme si uvědomit, že každá „ průmyslová příprava“ potravině více či méně škodí. Každý je dnes schopen zjistit u většiny potravin, jak je vyrobena a co se do ní přidává a jak se zákazník stává hlavně předmětem zisku... Mám být konkrétnější? Nebudu. Spousta informací je každému dostupná a kdo se chce stresovat, ať se jimi do hloubky zabývá.

 

Co je myšleno pojmem „ základní suroviny“? Je to velmi jednoduché. Pravidla si vytvoří každý sám. Asi takto:

 

Raději čerstvé maso než paštiku či uzeninu

Raději jednoduše zpracované obiloviny (např. kaše) než pečivo z obchodu

Raději čerstvou zeleninu než konzervovaný výrobek

Raději čerstvou či zmraženou rybu než např. rybí nugety či prsty

Raději jednoduchý jogurt než neidentifikovatelný „jogurtový krém“

Raději běžné máslo než neidentifikovatelný ztužený tukový výrobek

 

atd atd atd atd

 

3, Skladba stravy – je velmi důležitá, ale pro toho, kdo by se nerad cítil jako „otrok svého talíře“ jen naznačím, že :

Jíme méně zeleniny než náš organismus vyžaduje.

Také ovoce bychom měli jíst o něco více.

V našem jídelníčku je mnoho nevhodných tuků – každému by prospěl přídavek Omega 3 nebo např.za studena lisovaného olivového oleje.

Uzeniny bychom měli jíst jen vyjímečně .

Říká se, že ryby obsahují těžké kovy, ale minimálně jednou týdně by je organismus jistě ocenil.

Rozhodně jíme mnoho pečiva .

V průměru také jíme nadmíru mléčných výrobků a sladkostí – obzvláště těch „neidentifikovatelných“

 

4,Způsob přípravy- má rovněž velký význam na zachování a vstřebávání užitečných látek do organismu. A rovněž zde platí, že čím je úprava potraviny jednodušší, tím je ztráta živin menší.

 

5, Pitný režim - Tělo obsahuje cca 70% vody. (věděli jste, že i zeměkoule obsahuje cca 70% vody?). Jinak řečeno: naše tělo používá cca 50 litrů vody (dle váhy) v každém z nás pro spoustu procesů nutných k zachování života. Co se stane, když těchto 50 litrů nebudete obměňovat a čistit správným přísunem správných tekutin ? Zhorší se odvod toxinů, rychleji bude chřadnout pokožka, přetíží se játra, zhorší se pH, zhorší se mozková činnost, bude hustější krev atd atd atd. … a vše, co z toho vyplývá.

 

Kdo tohle nechce, nechť vypije 2-4 litry ( dle hmotnosti, způsobu stravování, tělesné aktivity, počasí …..... co nejkvalitnější vody. Ideální je zásaditá, protože pomáhá detoxikaci a odkyselování, přijatelná by mohla být voda z kohoutku, méně přijatelná je „neidentifikovatlná“ balená. Polévka se nepočítá, káva se odečítá. První pivo by se snad počítat dalo, ovšem každé další se už zase odečítá... Pití s cukrem a chemickými konzervanty také není ideál, ale to je snad každému jasné...

 

6, Doplnění živin – anipři rozumném přístupu k výživě zřejmě nejsme schopni zajistit ideální příjem nutných živin. Důvodů, které neovlivníme je více... životní prostředí, způsob velkovýroby, transport a skladování....atd. To vše jsou faktory, které by každého měly přimět k zamyšlení, zda-li nezačít cíleně a pravidelně užívat přírodní(!) živiny ve formě potravního doplňku. Alespoň ty nejpodstatnější (vitamín Cvitamíny řady Bzákladní minerální látkyvitamín Ekoenzym Q10probiotika, nebo alespoň nějaký vhodný multivitamín) Také u potravních doplňků platí, že kvalita a přírodnost by měla být rozhodující. Správným doplněním živin začne správně fungovat tělesná biochemie a to je první předpoklad dlouhodobého zdraví.

 

 

 

 

Půsty

 

Historicky můžeme zjistit první informace o různých formách půstů snad ve všech druzích náboženství. Přesto, že jsou spojovány s různými náboženskými akty, jejich význam rozhodně není jen mystický.

 

Co nejjednodušeji řečeno je půst, čili omezení přijímání potravy, pro náš organismus velice prospěšný. Ale musí být prováděn správně. Čím delší omezení přísunu potravy, tím přísnější pravidla při jeho aplikaci.

 

Jak může být půst prospěšný zdraví? Tím, že nepříjímáme potravu nebo ji přijímáme omezeně, přejde organismus do jiného režimu. Nejdříve se začnou se regenerovat orgány, které zpracovávají potravu (játra, žlučník, slinivka, žaludek, střeva...) Následně začne „obnovovat síly“aregenerovat celý organismus.

 

Také začne „uklízet“ to, co nestačil uklidit při trvalém intenzivním provozu. Začne se detoxikovat, zbavovat jedovatých látek. Proto je třeba vždy dodržovat mimo jiné také odpovídající pitný režim.

 

Na půst je vždy potřeba se připravit a mít vše naplánováno. Pacienti s chronickými onemocněními by se měli vždy poradit s odborníkem.

 

Krátký lehký půst

za půst se dá považovat např. i to, že pravidelně jeden den v týdnu pojídáme například pouze ovoce nebo pouze zeleninu. I když to není půst v pravém slova smyslu, organismus to jistě ocení. Ještě užitečnější je jeden den v týdnu vyhradit opravdovému půstu, kdy už večer před půstem povečeříme lehce a další celý den pouze pijeme. I tento krátký půst, je-li pravidelný má pro regeneraci organismu velký význam.

 

Několikadenní půst

chceme li aplikovat vicedenní půst, vždy bychom měli mít již zvládnutý ten jednodení a pravidelně jej zařazovat. Za rozumnou variantu se také považuje takový půst, kdy konzumujeme či spíše popíjíme např. řídké rozmixované zeleninové polévky z vhodných zelenin, abychom zabránili přiliš rychlé detoxikaci.

 

 

Obecná pravidla pro půsty

 

dostatečný pitný režim 2-4 litry vody ne sladké a ne bublinkové

doplňování důležitých živin jinak než stravou (vitaminyminerályprobiotikaantioxidanty)

lehká fyzická aktivita

klidná pozitivní mysl

po ukončení půstu je nutné navracet se k běžné stravě postupně odlehčenou stravou (kolik dní půstu, tolik dní přechodného období)

 

 

Dlouhý půst

máme-li chuť hladovět déle než několik dní, měli bychom o půstech nabýt více informací než poskytuje rámec tohoto textu. Rozhodně je vhodná zkušenost z krátkodobých půstů. Pak víme, jak konkrétně se náš organizmus zachová, jak se zachová psychika a co si můžeme ke svému tělu dovolit. Dlouhý půst ( i 21 a více dní) má ještě specifičtější pravidla. Měly by mu předcházet krátkodobé půsty a pro tělo i mysl bývá často grandiozní regenerací a úchvatnou zkušeností.

 

 

Pyramida výživy Středomořské stravy

 

 

-----------------------------

STŘÍDMĚ

Sladkosti,bílé pečivo

 

 

3-4 DNY V TÝDNU

Vejce různě upravená,

drůbež, ryby, ovčí produkty

olivy, olivový olej, červené víno v malém množství

 

 

KAŽDÝ DEN

Zelenina, ovoce,luštěniny, celozrnné obiloviny, brambory, těstoviny

 


 

 

Podrobněji:

 

- základem tuku je olivový olej (ve středomořské stravě tvoří až 75%), často nahrazující

máslo a margaríny

- z celkového příjmu energie tvoří převahu Omega 3 a Omega 9 ve formě olivového oleje a Omega 3 v ořeších, rybách a semenech, nasycené tuky jen 8%

- velká spotřeba potravin rostlinného původu, ovoce a zeleniny, celozrnných potravin,

luštěnin, semen a ořechů

- mnoho listové zeleniny

- těstoviny bez smetanové omáčky, pokapané olivovým olejem s trochou parmezánu nebo feta sýra

- denní konzumace sýrů nebo jogurtů je spíše nižší

- konzumace drůbeže a ryb pouze několikrát týdně

- vejce se konzumují nejvíce 4 týdně

- minimální spotřeba červeného masa (jen několikrát měsíčně), a převážně libového

- čerstvé ovoce je často moučníkem, například pečená jablka se skořicí, sladkosti-zejména med

- potraviny jsou přírodní, místní a čerstvé (obsahují dostatek antioxidantů a živin a stopových prvků

- jídlo je bohatě kořeněno spíše bylinami (oregano, máta, kopr, česnek apod.) než solí a pepřem

- relaxovaný a neuspěchaný oběd s následnou siestou

- mírné pití červeného vína s jídlem, v množství dvou skleniček u mužů a 1 skleničky u žen 

Strava nouzového řešení

 

Strava nouzového řešení není specifický „výživový směr“, jedná se spíše o kombinací přístupů (úroveň 0-2), či jakousi první pomoc (úroveň 3-4), kdy se snažíme velmi výrazně ulehčit organismu. Proč ulehčit? Odpověď můžeme najít... kde jinde než v přírodě. Ani zraněné či nemocné zvíře dočasně nepožívá potravu. A nebo jen minimálně a jen v určitém rozsahu.

 

Co se stane, když výrazně omezíme stravu? (a nebo ji výrazně zjednodušíme) Náš organismus náhle „ušetří energii“ tím, že nemusí složitě zpracovávat přijímanou potravu, což mu za běžných okolností „vezme dosti síly“ a všechnu tu sílu může vrhnout do řešení akutního problému.

 

Ať už je to akutní infekce, angína, žaludeční potíže, operace či zranění či detoxikace, naše tělo může nějaký čas pracovat ze svých rezerv a tím poskytnout více potenciálu jinde.

 

Náš organismus je svým způsobem „zázračný“ a přestaneme-li ho přetěžovat (nejedná se vždy jen o jídlo) a zatěžovat tím, co je pro něj nepřirozené, je schopen jednodušeji aktivovat samozáchovné mechanismy a intenzivně se „pustit do nepřítele“.

 

Jak by tedy mohla vypadat „nouzový výživový systém“ v obecné rovině ? Samozřejmě, že záleží na míře a významu zdravotního problému, na odhodlání a informovanosti pacienta atd...

 

 

Úroveň 0-2 vlastně ještě „nouzovým řešením“, jedná se spíše o rozumný přístup

k výživě se vzrůstající intenzitou.

 

 

0. Úroveň:

- Odstraňte z jídelníčku potraviny nevhodné dle krevní skupiny

- Kombinujte potraviny dle dělené stravy

-Zařaďte výživové doplňky dle krevní skupiny

 

1. Úroveň:

- Odstraňte z jídelníčku potraviny nevhodné dle krevní skupiny

- Kombinujte potraviny dle dělené stravy

- Zařaďte výživové doplňky dle krevní skupiny + výživové doplňky dle řešeného problému

- Odstraňte z jídelníčku hůře stravitelné potraviny, konzervované a nepřirozené potraviny (uzeniny, sýry, mletá masa, fast food, cukr a sladkosti z něj, bílé pečivo, alkohol – snad kromě malého množství kvalitního vína, piva

- Používejte denně kvalitní za studena lisované oleje a Omega 3 na úkor margarínů a rafinovaných olejů

- Potraviny upravujte citlivě, raději nesmažte, obejděte se bez mikrovlnky

- Nejezte pozdě večer (max do 18 hod)

 

2. Úroveň:

- Odstraňte z jídelníčku potraviny nevhodné dle krevní skupiny

- Kombinujte potraviny dle dělené stravy

- Zařaďte výživové doplňky dle krevní skupiny + výživové doplňky dle řešeného problému, byliny

- Odstraňte z jídelníčku hůře stravitelné potraviny, konzervované a nepřirozené potraviny (uzeniny, sýry, mletá masa, fast food, cukr a sladkosti z něj, bílé pečivo, alkohol.

- Používejte denně kvalitní za studena lisované oleje a Omega 3 na úkor margarínů a rafinovaných olejů

- Potraviny upravujte citlivě, raději nesmažte, obejděte se bez mikrovlnky

- Pokuste se vyhýbat překyselujícím potravinám

- Na čas se přestaňte stravovat ve veřejném stravování

- Nejezte pozdě večer (max do 18 hod)

 

 

Pokud je potřeba dodržovat přísný režim na úrovni 3 nebo 4 déle než

v řádu dní, je rozumné zajistit si dostatek informací vzhledem ke konkrétnímu zdravotnímu stavu popřípadě důvěryhodného a zodpovědného rádce .

 

3.Úroveň:

- Odstraňte z jídelníčku potraviny nevhodné dle krevní skupiny

- Potraviny kombinujte dle zásad dělené stravy

- Využívejte pokud možno jen základní suroviny a jednoduchou úpravu potravin (vaření, dušení)

- Nepoužívejte živočišné produkty, pečivo,

- Zařaďte cílené výživové doplňky, byliny

- Používejte denně kvalitní za studena lisované oleje a Omega 3, antioxidanty

- Nejezte pozdě večer (max do 18 hod)

 

4.Úroveň

- Jezte pouze zeleninové polévky nejlépe mixované a z kořenové zeleniny

- Používejte cílené výživové doplňky, byliny, za studena lisované oleje, antioxidantyOmega 3

 

 

Kvalitní pitný režim je rozumné dodržovat vždy!

 

 

 

 

 

Středomořská strava

 

Je to velmi překvapivá záležitost a fakta, která se o ní dozvíte mohou být velmi inspirující. Představte si, že tzv. „Studie sedmi zemí“ v roce 1970 zjistila, že např. V USA evidují cca 40x více úmrtí na srdeční onemocnění než na Krétě a ve Finsku dokonce 50x vyšší než na Krétě. (PŘEPOČTU NA 100 000 OBYVATEL)

 

  

Co dělají na Krétě jinak a jaký je princip středomořské stravy ?

 

MUDr. David Frej, Zdravé tuky, nakl. EB 2004 str. 72 -

 

V roce 1993 se konala konference o středomořské stravě a jejich zdravotních účincích. Vědci zde analyzovali velké studie zabývající se středomořskou stravou, poprvé se zveřejnila pyramida výživy středomořské stravy.

 

Vědci se na ní shodli, že po vzoru krétské stravy je nutné:

 

zvýšit příjem Omega 3

zvýšit příjem ořechů, zeleniny a celozrnných obilovin

zvýšit příjem Omega 9

zvýšit příjem antioxidantů

 

protože: 

1. Původní pyramida navržená americkým ministerstvem zemědělství a přijatá celým světem, doporučovala omezovat tuky a oleje bez ohledu na druh tuků.

 

2. Maso, ořechy, fazole a ryby se v původní pyramidě řadily do jedné kategorie, ačkoliv účinek červeného masa na jedné straně a ryb, ořechů a luštěnin na straně druhé se velmi lišil. Červené maso s nasycenými tuky zvyšuje nemoci srdce a rakoviny, Omega 3 v rybách a ořeších naopak toto riziko snižuje.

 

3. Příjem mléčných výrobků byl v původní pyramidě stanoven také příliš vysoko. Vyšší příjem zvyšuje riziko rakoviny prostaty a vaječníků a zjistilo se, že vysoký příjem mléčných výrobků nechrání před osteoporózou.

 

4. Navíc odborníci (v původní pyramidě) doporučovali snížit příjem nasycených tuků a másla a nahradit je Omega 6 , Bohužel, tato doporučení měla neblahý vliv na zdraví a na vysoký výskyt obezity, cukrovky, nemocí srdce a rakoviny. Západní společnost konzumuje nasycené tuky v červeném mase, a trans-tuky v margarínech, Omega 6 v rostlinných olejích, bílý cukr hojně obsažený v nízkotučných výrobcích.

 

5. Naopak se výrazně snížil příjem Omega 3 (ještě stále v původní pyramidě) v rybách a ořeších, příjem vlákniny, zeleniny a antioxidantů. Tyto změny za posledních sto let představují největší zásah do metabolismu v celé historii.

 


 

Základ středomořské stravy tvoří olivový olej, obilniny, listová zelenina, rajčata, cibule, česnek, olivy, luštěniny, hroznové víno a další ovoce, ořechy, ryby, přírodní ovčí sýry, jogurt, vejce od kuřat z volného výběhu bohatá na omega 3. Pokrmy se ochucují česnek a čerstvými bylinkami. Pečivo se namáčí v olivovém oleji, máslo a margaríny se téměř nepoužívají, potraviny obsahují hodně vlákniny, polyfenolů, flavonoidů a karotenů v luštěninách, obilných výrobcích a zelenině.