Chyba
  • Při nahrávání komponenty došlo k chybě: com_finder, 1

Zdraví tlustého střeva

Komplexní výživa, Pragma 1989, 118-120

 

Ilja Ijič Mečnikov (1845 – 1916) byl známým nekonformním ruským biologem. Pracoval v pařížském Pasteurově Institutu na výzkumu imunity a byl vlastně Linem Paulingem své doby. V roce 1908 mu byla udělena Nobelova cena za formulaci teorie fagocytozy (fagocytoza je proces, při kterém bílé krvinky pohlcují a ničí nebezpečné baktérie, čímž tvoří první linii obrany našeho těla proti infekčním chorobám). Později se jeho zájem soustředil na bakterie, které zamořují lidské zažívací ústrojí, zvláště na bakterie, které způsobují kvašení a zahnívání v tlustém střevě.

Stejně jako Pauling, Mečnikov napsal knížku, které se stala malou senzací. Jmenovala se „Prodloužení života“, a stala se předmětem mnoha diskuzí v lékařských kruzích. Mečnikov v ní vyjadřuje své přesvědčení, že nadměrné množství odpadních látek a jedů v zažívacím traktu je škodlivé pro zdraví. Věřil, že se neúplně strávená potrava hromadí v tlustém střevě a tvoří tam zásadité prostředí, ve kterém se dobře daří hnilobným bakteriím. Jedovaté látky, které se tvoří během kvašení a zahnívání, se dostávají přes stěny střev do krve, způsobují autotoxikaci těla a zvyšují náchylnost k nemocem. Platí to zvláště tehdy, je-li průchod stolice zpomalen, jak je tomu v případech chronické zácpy. Mečnikov zastával názor, že nedostatek kyselin v tlustém střevě negativně ovlivňuje zdraví a doporučoval proto denně konzumovat jogurt a jiné kvašené mléčné výrobky, které obsahují kyselinotvorné bakterie. „Jogurt stimuluje pohyb zažívacího traktu“, říká Mečnikov, „a tím pomáhá při vyměšování“.

K podložení této teorie poukázal na známou dlouhověkost venkovanů v Bulharsku, kteří jedí denně velké množství jogurtů a do vysokého věku se těší vynikajícímu zdraví a vitalitě. Byl to vlastně Mečnikov, kdo začal s širokým využitím jogurtů jako zdravotní potraviny. A co více, byl prvním vědcem, který upozornil veřejnost na intimní problémy čistoty tlustého střeva a nebezpečí, spočívající v autotoxikaci organismu. Učinil tuto záležitost „decentním“ objektem konverzace.

Běžným průvodním jevem, provázejícím zahnívání v zažívacím traktu, je zkažený dech a zápach z úst. Výrobci ústní vody se snaží o to, abychom uvěřili, že to je jen důsledek kažení zubů, ale když ponecháme stranou občasné infekce v ústech, většina případů zkaženého dechu je důsledkem zahnívání v zažívacím traktu, což může být napraveno jogurtem či acidofilním mlékem.

 

Na scénu přichází jogurt

Jogurt je mléko, které vykvasí pomocí bakterií rodu Lactobacillus bulgaricus. Mléčný cukr laktóza je přeměněn na kyselinu mléčnou, a dojde k vysrážení mléka. Výroba jogurtu spočívá v tom, že se přidají bakterie nebo trocha hotového jogurtu do ohřátého mléka, které se pak nechá při teplotě 60°C inkubovat. Příliš vysoká teplota bakterie zabíjí. Ti, kteří nemají rádi jogurt, který se prodává v obchodě, si mohou vyrobit svůj vlastní ve výrobníku jogurtu. Měli bychom si zapamatovat, že během inkubace a skladování se kyselost jogurtu zvyšuje.

Acidofilní mléko, které je okyseleno bakteriemi Acidofilus, je podobné jogurtu, má ale méně příjemnou chuť. To je důvod, proč není tolik oblíbené jako jogurt. Syrovátka, která se stala oblíbenou nedávno, rovněž podporuje zdravou střevní flóru tím, že obsahuje kyselinu mléčnou a laktózu. Syrovátka je vedlejší produkt při výrobě sýra, tak jako je podmáslí vedlejší produkt při výrobě másla. Kyselé mléko je tradiční potravinou v mnoha zemích. Sibiřané pijí kumis, Rusové kefír, Finové pijmu a Israelci leben. Při některých výkladech bible je „máslo“, kterým Abrahám častoval své nebeské hosty v Knize „Stvoření“ 18:8, považováno za kyselé mléko.

Dnes není pochyb o tom, že Mečnikov měl pravdu, když spojoval zdraví a kyselost tlustého střeva. Předběhl svou dobu, když spojoval zdraví a kyselost tlustého střeva. Předběhl svou dobu, když poukázal na blahodárné účinky jogurtu, který má opravdu mnoho vlastností, které nám pomáhají k lepšímu zdraví. Moderní studie ukazují, že zpracovávané mléko, zvláště acidofilní, je nesmírně hodnotnou pomůckou při léčbě střevních katarů, kolik, zácpy, problémů se žlučí, nadýmání, migrén a nervové slabosti. Jogurt je lehce stravitelný - za 1 hodinu strávíme 32% mléka, ale 91% jogurtu. Navíc je jogurt a acidofilní mléko vhodné i pro ty, kteří nesnášejí normální mléko vzhledem nesnášenlivosti laktózy.

Dr. Boris Sokolov píše ve své knize „Střední věk takový, jaký si jej uděláme“, že bakterie, obsažené v jogurtu, chrání tlusté střevo proti nepřátelským mikrobům tím, že je ničí kyselinou mléčnou. Bakterie z jogurtů se připojují k užitečné střevní flóře a posilují její účinnost. Takže jogurt pomáhá při trávení a zároveň je prevencí zácpy. Jako projímavý účinek je zvýšen přidáním švestek, ale pro mnoho lidí je samotný jogurt obvykle dostatečný.

Jogurt rovněž pomáhá v boji proti nádorům. Vědci Bulharské Akademie věd v Sofii přišli na to, že je možné vyléčit některé druhy uměle vyvolané rakoviny u zvířat pomocí bakterií Lactobacillus bulgaricus. Injekce této bakterie byly rovněž shledány účinné proti rakovině kůže u lidí. Těm, kteří jedí hodně masa, se rovněž doporučuje, užívat acidofilní kapsle, nebo jíst jogurt, což společně s otrubami pomáhá při eliminaci enzymů, které činí tlusté střevo náchylné k rakovině. Další studie ukazují, že jogurt pomáhá při snižování hladiny cholesterolu, navzdory faktu, že je v něm cholesterol obsažen. Při jedné studii došlo k snížení hladiny cholesterolu v krvi o 5-10% po jednom týdnu konzumace jogurtu.

Jogurt rovněž pomáhá našemu zažívání při syntéze vitaminů K a B6. Pro jeho kyselost je vápník z jogurtu lépe vstřebáván než z mléka. Pokud bereme antibiotika, měli bychom zvýšit konzumaci jogurtů, anebo brát kapsle s Lactobacillus acidophillus, abychom nahradili střevní floru, která byla antibiotiky zničena.

Dnes jsou blahodárné účinky jogurtu, které Mečnikov zdůrazňoval, všeobecně známé. Jsou však i další potraviny, které přispívají ke zdravému vyměšování.

 

Užitečná vláknina

Lidé, jejichž strava se skládá hlavně z průmyslově zpracované potravy, kteří nekonzumují dostatek čerstvého ovoce a zeleniny a jejichž strava je bohatá na rafinovaný cukr a škrob, si vytvářejí v těle nedostatek potravinové vlákniny. Rafinované uhlovodany mají malý objem; většina z nich je vstřebávána již v tenkém střevě a do tlustého střeva se nedostane skoro nic, co by podpořilo vyměšovací pohyby. Tento chybějící „objem“ je dodáván právě vlákninou.

Z chemického hlediska je vláknina tvořená z polysacharidů (celulóza, hemicelulóza a pektin) a dalších rostlinných látek, jako lignin, pryskyřice a vosky. Každá z těchto látek má rozdílné úlohy při trávení. Hemicelulóza má například tu vlastnost, že je schopna absorbovat 7 – 8x větší množství vody, než je její vlastní objem. Podporuje tak tvorbu měkké stolice o velkém objemu a zkracuje čas potřebný k vyměšování. Tím, že přidáme přibližně 30g pšeničných otrub k naší denní stravě, zvýšíme váhu stolice o 60%. Tím se rovněž zvýší schopnost stolice vázat na sebe škodlivé bakterie a další látky, které jsou pak rychle odstraňovány z těla. Potravinová vláknina nám pomáhá k vyčištění tlustého střeva, ve kterém se pak nevyskytují škodlivé bakterie a pomáhá nám předcházet mnoha nemocem, od hemoroidů až po rakovinu. Polysacharid pektin, který se nachází v citrusovém ovoci a v jablkách, může přispět de snížení hladiny cholesterolu v krvi za předpokladu, že tvoří 2,5 – 5% naší stravy. Lignin, nerozpustná neuhlovodanová vláknina, pravděpodobně funguje jako strukturální vazebný činitel.

Čerstvé ovoce a zelenina, nemleté obiloviny a luštěniny, nám poskytují všechny druhy přírodních vláknin, které mají rozdílné čistící účinky na naše zažívání. Navíc, strava bohatá na vlákniny nechává málo prostoru rafinovaným sladkým potravinám. Jestliže totiž jíme stravu s vysokým obsahem vláknin, jsou pro nás bonbony a sušenky méně lákavé.

Mezi zeleninu s vysokým obsahem vláknin, patří celerová nať, brokolice, zelí, salát, špenát, petrželka, chřest a kořenová zelenina, jako jsou mrkev a kedlubny. Ovoce dodává více kalorií. Nejlepším ovocem na obsah vlákniny jsou jablka a banány, které obsahují různé typy vláknin. Dobrým zdrojem jsou rovněž luštěniny, nemleté obiloviny, ořechy a semena, jsou však bohatší na obsah kalorií. Nejkoncentrovanějším a nejužitkovějším zdrojem vlákniny jsou otruby. Poznámka: vláknina, která se nachází v zelenině a ostatní potravě, musí být řádně rozkousána, jinak může mít přesně opačné účinky na tlusté střevo – tvorbu plynů, zahnívání potravy a nadouvání.

Tak jak je tomu u ostatní potravy, jednotlivci se liší ve způsobu, jak jejich zažívání reaguje na různé typy vláknin. Někteří lidé mají v zažívání tak mnoho škodlivých bakterií, že vláknina je jimi rozložena a nepřispívá pak k stimulaci pohybu střev. Těmto lidem tedy vláknina moc nepomůže. Jiní lidé zase špatně tolerují zvýšený objem nestravitelných látek. V obou těchto případech je možné užívat slizovité rostlinné látky, nazývané hydrofilní koloidy. Známými zdroji jsou např. lněné semeno, semeno jitrocele blešníku (psyllium), kostival, agar-agar, karagen a některé řasy. Tyto látky, stejně jako otruby, absorbují mnohonásobně více vody, než samy váží. Působí však mírněji, protože tvoří rosolovitý sliz, který pomáhá vázat výměšky střevních sliznic. Jedno z oblíbených prodávaných laxativ se skládá z prášku ze semen psyllia, který je smíchaný s cukrem dextrózou téměř 1:1. Přípravky z čistého prášku ze semen psyllia bez přídavku cukru jsou však prospěšnější. Poznámka: vláknina absorbuje mnohonásobně více vody než je její objem. Je proto důležité doplňovat vlákninu zvýšenými dávkami vody. Jestliže vody není dostatek, zácpa se může ještě zhoršit.