Hypoglykémie – energetický deficit.

 

Komplexní výživa, Pragma 1989, str.113-116

 

Hypoglykémie, což je nízká hladina cukru v krvi, byla poprvé diagnostikována Dr. Sealem Harrisem v roce 1924. Byla nazvána hyperinsulinismem, protože je způsobena nadměrnou sekrecí inzulinu z příliš aktivní slinivky břišní. Nadbytek inzulinu způsobuje nadměrnou spotřebu glukózy tělesnými buňkami a tkáněmi, což má za následek velký nedostatek glukózy. Je to opak cukrovky, při které slinivka produkuje inzulinu málo, a dochází proto k zvýšení hladiny cukru v krvi.

 

Cukr je pro tělo zdrojem energie a tepla. Přináší energii do všech buněk, zvláště pak do buněk mozkových, nervových a do buněk srdce. Všechny tyto buňky potřebují nepřetržitou dodávku energie, aby mohly správně fungovat. Jestliže je glukózy nedostatek, činnost buněk je zhoršena a dochází k poruchám mentálním i fyzickým.

 

V nedávné době se zájem veřejnosti soustředil na hypoglykémii, zvláště funkční hypoglykémii, která je způsobená zvýšenou činností slinivky. Předpokládá se, že v USA je každý desátý člověk hypoglykemik. Tato porucha má mnoho různých příznaků, a to vede k problematické diagnóze. Podle Dr. Carltona Frederickse se příznaky hypoglykémie mohou podobat nejen duševním poruchám, jako je neuróza či psychóza, ale mohou se projevovat i jako epilepsie, migréna, bolesti hlavy, vředy v zažívacím traktu, arthritida, nespavost, astma a alergie. Jedna studie dokonce uvádí, že záchvat hypoglykémie vyvolal angínu pektoris a koronární trombózu. Hypoglykémie může být dokonce i faktorem, způsobujícím kriminalitu u mládeže.