Co způsobuje hypoglykémii?

Komplexní výživa, Pragma 1989, str113-116

 

Během trávicího procesu jsou všechny strávené uhlovodany (cukry a škroby) přeměňovány na glukózu, což je jediný uhlovodan, který může naše tělo využít. Po jídle, zvlášť po sladkém jídle, prudce stoupne hladina cukru v krvi a slinivka začne vylučovat inzulin.

 

Glukóza se rychle dostane téměř do všech buněk těla a inzulin pomáhá při přeměně glukózy na glykogen, což je kompaktnější forma glukózy, který je uschováván v játrech pro budoucí potřebu. Slinivka je ale pouze součástí tohoto mechanismu. Celý proces začíná v glukoreceptorech, což jsou nervové buňky v mozku, které jsou citlivé na glukózu. Z nich impulzy putují do nadledvinek, hypofýzy, jater a konečně do slinivky. Je to složitý řetězec reakcí, při nichž škodí příliš málo cukru právě tak jako příliš velké množství, i když nedostatek není smrtelný. Dále jsou při tomto procesu přítomny hormony, které přeměňují glykogen zpět na glukózu, a tím zvyšují hladinu glukózy v krvi. Těmito hormony je glukagon, který je vylučován slinivkou, a adrenalin, vylučovaný nadledvinkami. Neustále tak vlastně probíhají protichůdné reakce, které se navzájem vyvažují, takže hladina cukru v krvi je udržována na poměrně stabilní úrovni. Jestliže tento proces selže a hladina cukru příliš klesne, dochází k hypoglykémii.

 

Mimo případů, kdy je nadměrná tvorba inzulinu způsobena nádorem na slinivce, existuje několik funkčních příčin hypoglykémie. V některých případech je příliš aktivní slinivka, která vylučuje nadměrné množství inzulinu i při velmi nízké hladině cukru v krvi, dědičnou záležitostí. Někdy je příčinou hypoglykémie příliš malá reakce slinivky, a inzulin se tedy dostane do krve až tehdy, když je hladina cukru v krvi opět nízká – tomu se říká retardovaná hypoglykémie.

Další příčinou může být rovněž příliš nízká hladina glukagonu a adrenalinu, což jsou hormony, které vyrovnávají činnost inzulinu. Hypoglykémie může být dále způsobena alergiemi či špatnou koordinací autonomního nervového systému. Dalšími faktory vzniku této poruchy jsou přílišná konzumace alkoholu, tabáku, kávy a kofeinu, přejídání se a emocionální stres. Ať už jsou důvody jakékoliv, hypoglykémie se vyvine narušením rovnováhy procesů a substancí, které regulují hladinu cukru v krvi.

 

Teoreticky je cukr ideální potravinou, která zvýší hladinu cukru v krvi. Skutečnost je však taková, že cukr je jedna z potravin, které by se měli hypoglykemici vyhýbat. Cukr totiž nakonec způsobí snížení hladiny cukru v krvi. Proč?

 

 

 

Konzumace cukru

 

Komplexní výživa, Pragma 1989, str113-116

 

Cukr, který sníme, přechází přímo do krve, kde dojde ke zvýšení jeho hladiny. To podnítí slinivku k tvorbě inzulinu a cukr je rychle vstřebán do tkání. Za normálních okolností je přebytek cukru rychle využit. Inzulin se však rozkládá daleko pomaleji a tedy ještě několik hodin po spotřebování cukru koluje v krvi a snižuje jeho hladinu ještě dále, pod hodnoty původní. Tím jsou vyvolány příznaky hypoglykémie a touha po cukru. Takže vlastně vzniká začarovaný kruh. Předpokládá se, že hlavní příčinou zvýšeného výskytu hypoglykémie v USA je nenasytná konzumace rafinovaného cukru, která již dosáhla v této zemi přes 50 kg na osobu za rok.

 

Cukr, jak jsme si již vysvětlili, je palivem, které dodává tělu teplo a energii. Bílkoviny, tuky a komplexní uhlovodany, jejichž zdrojem jsou např. kukuřice, fazole, brambory a chléb, dodávají rovněž energii, ale jsou v těle štěpeny pomalu, protože jejich molekuly jsou velmi komplexní. Toto pomalé štěpení znamená, že glukóza je uvolňována do krevního oběhu postupně, narozdíl od cukru, jehož návaly nutí slinivku k nadměrným výkonům při tvorbě inzulinu.

 

Problémy tedy začínají nadměrnou konzumací cukru, která příliš zatěžuje slinivku. Občasné sladké hody mohou být více či méně efektivně překonány, ale jestliže se stane nadměrná konzumace rafinovaných uhlovodanů běžnou, přetížení mechanismu, který reguluje hladinu cukru, překročí určitou mez a dojde k jeho poškození. Může dojít i k přecitlivělosti slinivky na cukr, která pak produkuje více inzulinu, než je potřeba k zachování normální hladiny cukru v krvi. Výsledkem je neustále snížená hladina cukru v krvi, která ochuzuje mozek a nervový systém o tolik potřebný kyslík a způsobuje nespočetné příznaky hypoglykemie.

 

Dalšími faktory, které způsobují hypoglykémii, jsou káva (zvláště s cukrem) a kofeinové nápoje, které přispívají k tvorbě hypoglykémie působením na nadledvinky, mozek, a játra, zatímco dochází k zaplavení krevního oběhu cukrem.

 

Dalšími faktory jsou kouření (vstřebávání dehtu a kyselin), přílišné solení, které ochuzuje tělo o draslík, dále alkohol a stres a alergie, které kladou přílišné nároky na nadledvinky. K hypoglykémii rovněž přispívá nedostatek zinkuchromu, některých B-vitaminů (zvl. kyseliny pantotenové), hořčíkudraslíkuvitamínu E a B6 pyridoxinu. To všechno napovídá, že je hypoglykémie především záležitostí špatné výživy.

 

Vliv cukru na tělesné pochody daleko přesahuje rámec metabolismu uhlovodanů. Tempo, jakým je glukóza štěpena v buňkách, částečně ovlivňuje tvorbu mastných kyselin a oxidaci, tvorbu cholesterolu a akumulaci ketonů. Důkazy napovídají, že rafinovaný cukr přispívá k uskladnění tuků více než kterýkoliv jiný uhlovodan, s výjimkou alkoholu. Jinými slovy – cukr znamená vyšší hladinu cholesterolu a větší náchylnost k infarktům a k vysokému krevnímu tlaku. Během posledních 70 let se strava lidí v západních zemích změnila: místo komplexních uhlovodanů (obiloviny, brambory atd.) jíme více jednoduchých cukrů. A studie opakovaně ukazují, že je to přemíra cukrů v naší stravě, a ne tuků, co vede ke zvýšenému výskytu chorob věnčitých cév srdce.

 

Důležitým faktorem je i stres. Při stresu je vyloučeno více adrenalinu, a to způsobuje uvolnění více cukru z jater. Opakovaný stres může způsobit poruchu nadledvinek, což vede k omezené schopnosti těla se se stresem vypořádat. Jestliže k tomuto dojde, snadno podlehneme depresím a objevují se příznaky hypoglykémie. Mnoho lidí trpí depresemi, aniž si uvědomuje, že příčinou je přemíra stresu. Odhaduje se, že stresem trpí každý sedmý dospělý jedinec.