Ostatní přírodniny
Do této skupiny můžeme řadit látky přírodního původu, které se nedají jednoznačně zařadit do jiné skupiny (vitamíny, minerály, enzymy, byliny apod.), přestože mohou obsahovat některé z uvedených položek a navíc některé či dokonce mnohé další. Nesporný však je jejich pozitivní efekt na zdraví.
Některé ve stravě běžně používáme, aniž jsi příliš uvědomujeme jejich významný užitek (česnek, probiotika v některých jogurtech, Omega 3 v olejích za studena lisovaných).
Jiné zařazujeme do jidelníčku cíleně za nějakám konkrétním účelem (juka - detoxikace,ginkgo - prokrvení, vilcacora - imunita, atd)
Některé dokonce známe a používáme v chemické formě – acylpyrin, avšak přirozenější by bylo používat jeho původní a přírodní formu – kůru bílé vrby.
(omlouváme se článek bude dopracován)
Vitamíny
Vitamíny jsou látky, které jsou pro organismus potřebné v relativně velmi malých dávkách, avšech jejích význam je klíčový. Podílejí se na metabolismu všech buněk všech orgánů a všech tělesných systémů. Příroda nevložila tyto látky do potravin náhodou.
Proto mají vitamíny vliv na veškerou tělesnou biochemii a jejich správný obsah a množství v požívané potravě a schopnost těla je vstřebat je zásadní pro růst, vývoj, obranyschopnost organismu.
Správné a stabilní množství vitamínů ve stravě pomáhá tělu i psychice „být zdravé“! Větší dávky některých vitamínů dokonce pomáhají léčit některé nemoci a stavy. Kdysi se tento způsob nazýval ortomolekulární léčba .
Příklad z knihy Antonela Fanto: Vitamíny a prevence
„Například člověk, který podstupuje chirurgický zákrok bude potřebovat před operací a hned bezprostředně po ní řadu vysokých dávek vitamínů, které mohou zkrátit dlouhodobý pobyt v nemocnici a zamezit výskytu komplikací všeho druho. Je známo, že zinek a vitamín C urychlují dobu hojení jizev, dále, že kyselina pantotenová zabraňuje dermatitidám a snížené funkčnosti střev po narkóze, že vitamín E chrání krev a zabraňuje kardiovaskulárním komplikacím a že draslík uvádí do rovnováhy vyměšování moči atd...“
Důležitou otázkou zůstává, zda-li naše strava obsahuje dostatečné množství těchto zasadních látek a zda-li je schopna pokrýt i případnou zvýšenou potřebu a to vzhledem k minimálně dvěma zásadním faktům:
Se zhoršujícím se životními podmínkami, chemizací potravy, stresem má organismus velmi pravděpodobně zvýšenou potřebu (nejen) vitamínů.
Z podobných důvodů v přírodě – tedy: ústup od přirozenějších forem výroby potravin, nadměrný vstup chemických látek do výroby a zpracování potravin velmi pravděpodobně a významně snižuje obsah (nejen) vitamínů vpotravinách.
Ztráty účinných látek v některých potravinách
Minerální látky
S minerály a stopovými prvky je to podobné jako s vitaminy. Náš organismus jich nepotřebuje velká množství, avšak jejich důležitost je obrovská. Naše výživa by měla obsahovat dostatečné dávky všech užitečných minerálů a stopvých prvků, nejen pro růst a vývoj těla a pro jeho znovuobnovování a regeneraci. Správná množství některých minerálů jsou zásadní pro prevenci některých nemocí:
Antonella Fanto: Vitamíny a prevence:
„Cukrovka vysoce vzrůstá a podle některých je to následek nedostatku chromu. Poruchy kožních onemocnění jsou následkém nedostatku zinku. Vysoký tlak postihuje mnoho lidí, což může být nedostatkem draslíku v potravinách a nadměrného solení. A dále: arterioskleroza a rakovina jsou v příme závislosti nedostatku selenu a manganu, potřebných k produkci interferonu, důležitého k obraně organismu“
Minerály jsou na rozdíl od vitamínů organického původu a naše tělo si je ani částečně nedokáže vyprodukovat. Do organismu je můžeme dodat pouze stravou či potravními doplňky
Makroprvky: vápník, hořčík, draslík, sodík, fosfor, chlor, síra
Stopové prvky: železo, měď, zinek, mangan, křemík, lithium
Ultrastopové prvky: chrom, jód, vanad, flor, molybden, kobalt, nikl
Toxické minerály-škodlivé – kadmium, olovo, hliník, antimon, arzen, báryum,
bizmut, telur, thálium.
čtěte dále: Minerály obecně
Minerály obecně
Dr. Michael Sharon, Komplexní výživa, Pragma 1994, str. 55
Teprve nedávno vědci odhalili nezastupitelnost minerálů a stopových prvků v lidské výživě. Jsou složkami různých enzymatických systémů a jsou proto nezbytné pro naše zdraví. Nedávné studie poukázaly na pozitivní vliv minerálů a stopových prvků při léčbě a prevenci různých chorob od cukrovky a předčasného stárnutí až po nízkou pohlavní potenci a srdeční choroby.
...
Minerály se hojně vyskytují v zemské kůře. Vápník, fosfor, draslík, sodík, magnesium, síra, křemík a chlor jsou potřebné v relativně velkých dávkách.
...
Stopové prvky jsou rovněž minerály. Ačkoliv jsou potřebné ve velmi malém množství, nejsou o nic méně důležité než objemové minerály. Železo, zinek měď, mangan, chrom, jod, selen,chrom, fluor a molybden jsou stopové prvky, které dohromady netvoří ani setinu procenta našeho těla. To nás ale nesmí vest k závěru, že nejsou pro naše tělo důležité! Jejich nedostatek může vést k závažným onemocněním...
...
Jaká půda, taková potrava
Proč je třeba ještě více dbát na dostatečný příjem minerálů, než je tomu u vitamínů? Protože příjem vitamínů je na minerálech závislý.
...
Minerály ovšem často v rostlinách chybí a k tomu , aby je rostliny absorbovaly a tím se dostaly až do naší potravy, musí být nejprve přítomny v půdě. Objemové minerály jsou naštěstí přítomny v půdě v hojném množství. To ale neplatí o stopových prvcích.
...
Rostlina potrava, která byla pěstována v půdě chudé na zinek, může způsobit onemocnění prostaty.
Jestliže v půdě chybí železo, může docházet k chudokrevnosti.
Tam, kde chybí magnesium, rostliny mají zpomalený růst, protože magnézium je složkou chlorophylu, který je katalyzátorem rostlinné syntézy.
Nedávné studie ukázaly velký váznam dalších dvou prvků v naší výživě-selenu a chromu. Dr. Richard Paswater, badatel v oblasti výživy a gerontologie, zjistil, že selen je vynikající antioxidant, který je schopný neutralizovat produkty peroxidace a tím bojovat proti rakovině, posilovat naše srdce a celkově zpomalit proces stárnutí.
Dr Walter Mertz z Ústavu pro lidskou výživu v Beltsvile, Maryland, poukázal na schopnost chromu, který je hlavní složkou GTF (faktoru tolerance ke glukoze), působit v prevenci cukrovky a hypoglykemie. Chrom je odstraňován ze zrn a cukru rafinací. Dr Henry Schroeder, výzkumník z Brattleboro ve Vermontu tvrdí, že kdybychom měli více chromu v potravě, počet infarktů by klesl na množství, jaké bylo běžné před osmdesáti lety.
...
Lidé, kteří žijí v městech nemohou mít vůbec představu, jakou mají produkty , které kupují, výživnou hodnotu, pokud nejsou označené jako "organické" nebo "dusčnanu prosté". Žijeme v době, kdy zemědělství používá velké množství postřiků a umělých hnojiv a tyto přípravky vedou k nedostaku minerálů v půdě. Farmáři dávají přednost zvyšování úrody, šetření vodou a zintenzivňování růstu před obnovováním všech stopových prvků v půdě.
...
Nemůžeme slepě spoléhat na to , co nám dodá naše strava. Potraviny se velmi liší obsahem živin podle oblasti, kde byly pěstovány a proto musíme nejen konzumovat potraviny s vysokým obsahem užitečných minerálů, ale rovněž i doplňovat naši stravu výživovými suplementy, které obsahují nezbytné prvky.
...
Čím více tyto prvky studujeme, tím více se dozvídáme o jejich nezastupitelné roli, kterou mají při všech biologických funkcích. Prvky jako zinek, měď a mangan v našem těle tvoří antioxidační enzym, který se nazývá superantioxidační dismutáza (SOD). Tento enzym pozitivně ovlivňuje délku života tím, že chrání naše tělo před peroxidy a volnými radikály, které napadají tělesné buňky a způsobují tím nemoci jako revmatismus, šedý zákal, ateroskleroza a skleroza multiplex.
