Chyba
  • Při nahrávání komponenty došlo k chybě: com_finder, 1

Slinivka



Slinivka patří do párového prvku země a zastupuje v organizmu dvě základní funkce. Jednou z nich je tvorba štěpných enzymů, které se podílejí na trávení a zažívání, a druhou je tvorba hormonu inzulínu v Langer­hansových ostrůvcích, které regulují hladinu cukru v krvi. Z hlediska duchovní medicíny je tomuto orgánu přiřazen název – orgán lásky. V případě, že je tento orgán v harmonii, je v harmonii i naše umění lásku přijímat i dávat. V opačných případech se mohou vyskytovat nemoci jako např. cukrovka nebo záněty.

Hlavní diagnostické zóny slinivky najdeme na kořenu nosu, kde se může projevit vráskou nebo vráskami ve vodorovné poloze a v duhovce .







Tyto vrásky nám ukazují na značnou míru vyčerpání slinivky (sleziny). V této části si můžeme povšimnout také nenormálního zažloutnutí kůže v případech některých poruch slinivky břišní. . Už jen to, že se na obrázku nachází v této zóně propadliště, nám tělo vzkazuje , že tyto orgány trpí chronickým nedostatkem energie. Nemáme tedy zatím cukrovku ani zánět slinivky, ovšem zdraví nejsme. Kolísání glykémie se nám může zobrazit v zóně umístěné v pro­storu spánků.



Zde se nám mohou objevit tmavé nebo temné skvrny, popřípadě zažloutnutí kůže v dané oblasti. Hyper- nebo hypoglykémii můžeme diagnostikovat taktéž za pomoci dechu pacienta, ­který může vykazovat známky ace­tonu. Oproti tomu se nám zánět slinivky projevuje bolestmi v krajině břišní, nutkáním na zvracení, bolestmi zad a žlu­tý­mi skvrnami po těle. Příčinou zánětů slinivky mohou být také žlučové kameny či jiný důvod zablokování žlučovodu (viz  játra – žlučník). Pokud se tedy jedná o akutní zánět ­způsobený výše uvedenou ne­prů­chodností, po uvolnění ­ode­znívá velmi rychle. Zánět pan­kreatu bývá provázen velmi silnými bolestmi a člověku je mnohdy lépe pouze v sedící poloze. Říká se,  že tento stav je cestou peklem, abychom si uvědomili , že žijeme v ráji. V těchto stavech je takřka vždy nutno vyhledat lékaře obzvláště proto, že pacient není schopen přijímat tekutiny a může dojít k naprosté dehydrataci a trvalému poškození.

Hlavní duchovní příčinou zánětu pankreatu je varování naší duše, že jsme naší nespokojeností, neláskou, popř. neschopností vidět lásku nám dávanou, naplnili číši po okraj a je tudíž nutné nás zastavit. Ve chvíli bolesti a naprosté nemohoucnosti se nám totiž jakoby zbystří smysly a my místo starostí o vládu, zaměstnavatele, cizí štěstí atd., vnímáme naše okolí a najednou nám dochází, jak nás mají lidé rádi a kolik lásky nám dávají. Museli jsme si však projít „peklem“, abychom poznali, že žijeme „v ráji“?

V případě diabetu (i dětského, neboť můžeme mít k této nápravě nasbíráno z životů dřívějších) se dá mluvit o neschop­nosti rozdávat lásku sobě či jiným, „život je přece pes, když mi bere majetek, zdraví mé či mých blízkých, a obdařuje mne tolika nedostatky“. Zvláště u lidí silně materiálně založených je toto onemocnění dosti časté. Nastřádali v sobě tolik křivd a nespokojenosti, že by to stačilo na několik lidských životů. Lidé, kteří přišli do mé poradny, měli také jednoznačnou fixaci na sladké. Téměř jednoznačně se shodli, že v minulosti (a bohužel) i teď, mají až chorobnou touhu po sladkém. Všem, kteří trpíte touto chorobou, bych rád poradil jedno: tato nemoc je vaše, nikoli lékaře, který vám kontroluje výsledky, proto podvádíte-li jeho, podvádíte sami sebe. Příklad k objasnění: dosti častým jevem u těchto pacientů bývá, že týden před kontrolou v diabetologické poradně drží zuby nehty diety, aby se pan doktor nezlobil a ihned z této ambulance zamíří – kam jinam než do cukrárny. Z tohoto příkladu je patrné, že ještě stále mnoho lidí nepochopilo princip a důvod nemoci a že je stále mnoho takových, kteří si myslí, že o sebe není nutno se starat a až problém přijde, pak doktore, řeš (zázraky na počkání). Měli bychom být vděčni za každou nemoc, která nás trápí. Jen tak poznáme, že duše s námi komunikuje, nejsme tudíž ztracenými případy. Stejně bychom měli být hrdí na to, že nám lékař při cukrovce sníží dávky léků. Tady vidíme první vlaštovku – poznáme, že již umíme rozdávat lásku nebo dokážeme rozpoznat lásku danou a s povděkem ji přijmout. Přeji si, ať se vám všem podaří.

Predispozice k výskytu cukrovky nám může také poodhalit rozbalený okraj uší v středo­-horní polovině okraje ucha. Zóna je označená bílou čarou. Na tomto snímku totiž zatím nevidíme úplné rozbalení helixu, ale je zcela zřejmé, že daná osoba problémy v těchto orgánech už spřádá, neboť helix nemá stejnou šířku po obvodu .



Uši ( popis - obr. 83) hrají v diagnostice nemocí daleko širší význam, než si doposud můžeme byť jen představit, proto vždy, když máme nějaké podezření na problémy se slinivkou nebo ledvinami, pozorně prozkoumáme ucho. Na následujícím snímku máme vyznačené pásma helixu. Všechny tyto zóny, pokud nejsou harmonické, nám můžou ukazovat problém slinivky. Je to zcela jednoduché. Stačí když budeme trpět komplexem méněcennosti a rázem bude trpět slinivka ( nejsem dost dobrý, nemám na to atd.) nebo se nebudu umět koncentrovat ( většinou při konzumaci sladkostí) a slinivka nebude znovu ráda atd…(obr 84).



Rozhodně bychom neměli zapomínat na centrální zónu jater a žlučníku, neboť ta v sobě skrývá také oblast žlučovodů. Jak víme , žlučovody jsou dva. Pravý- vede ke žlučníku a játrům a levý do slinivky. Jejich spojením je vaterova ampulka ve dvanáctníku. To je vlastně chlopeň, jako průchod. Jestliže jsme nespokojeni, nebo jestli máme složité období (plné hořkosti a bolu), pak zhoustne žluč a neprojde do dvanáctníku. Někam , ale jít musí a ta cesta někam je tlak na slinivku. Je to vlastně jedna možnost vzniku cukrovky. Jestliže jsou enzymy tlačeny zpět, pak dokáží rozložit langerhasovy ostrůvky a je vymalováno. Samozřejmě to není hned. Poškození se mnohdy vleče léta, ale jednou z možností to je. I když pominu cukrovku, úplně stačí i záněty žlučovodů. Ty nás dokážou potrápit. I tento jev vzniká při neprůchodnosti žlučovodu. Je zvláštní, že mnoho lidí mi říká , že byli na vyšetření (gastro) a jsou v pořádku. Když celou situaci rozebereme, tak najednou zase sami potvrzují, že všechny příznaky mají ( nadýmání, plynatost, tlak pod žebry na levé straně atd.) Jak je tedy možné , že vyšetření nic neukáží? Jednoduše, my prožíváme každou chvíli něco jiného a tak se stane , že ve chvíli kdy čekáme na vyšetření se zklidníme. Není nám lépe, to ne, ale žlučovody jsou v této chvíli volné a klidné. Ony totiž ( mimo totálního zničení ) reagují takřka online. Jen si vzpomeňme na nějakou situaci na silnici, kdy nám pod kola něco vběhne nebo vjede. Píchne nás u břicha, ale většinou o tom za chvíli nevíme. Chvíli cítíme podivný tlak, ale pak povolí. Stejně je to z našim uhoněným životem. Stále dostáváme sebe pod tlak, ale když jsme v čekárně u doktora , co nás honí??? Nic. Jsme najednou jen s jedním přáním – aby nám bylo lépe. Proto jsou v této fázi žlučovody volné. A můžeme si připomenout jinou situaci z domova. Žijeme ve vztahu, který nechceme, ale máme strach to změnit ( máme strach se změnit ). Pak, po celou dobu, kdy jsme doma , jsme také pod tlakem. Nevíme co přijde, ale naše obrazotvornost kreslí a naše fantazie přehrává jeden film za druhým. Všechny naše boly máme zaznamenány a tak skutečně je z čeho vybírat. Tak stále držíme tělo ve stresu a pohotovosti. Bohužel z dob dávno minulých, nám zůstal v hlavě jeden zvláštní systém který to vše řídí. Je to tzv. hadí mozek nebo prodloužená mícha chcete-li. Tento systém umí pouze dvě věci, odstartovat útěk nebo boj. No a my buď utíkáme a nebo bojujeme. Prostě stálý stres. Útěkem můžeme nazývat i prohlášení : „já na to nemám, já si to nezasloužím, já jsem ta špatná“ atd. Po delší době tohoto tlaku samozřejmě musí dojít k zánětu ve žlučovodech a dále slinivce, nebo dokonce k refluxní chorobě jícnu. Proto znovu pohled do zrcadla a zkontrolovat, zda není začervenání v centrální zóně jater a žlučníku na levé straně tváře, či dokonce až nad obočí.